Stojí to za starou bačkoru. Když jste mladí, tak podle doktora vám ještě nic být nemůže, ve středním věku se dozvíte, že bude hůř a ve stáří už nemá cenu vás léčit, protože stejně už vám kouká parte z kapsy.
Dá se říct, že i když si všichni stěžují, že je v současnosti málo doktorů, tak podle jejich logiky je stejně nepotřebujeme, protože jsme národ hypochondrů.
Představte si, že od dětství máte skoliosu. Sice nemáte hrb, ale trochu křivé tělo a šílené bolesti. Krátce po dvacítce se odhodláte jít k lékařce a ta ve chvíli, kdy se svléknete, se začne smát a volá sestru, aby se přišla podívat na „šílený záda.“
Co uděláte? Se slzami v očích se obléknete, odmítnete se nechat vyšetřit a odejdete. Dalších dvacet let jen tiše trpíte a cpete se léky na utišení bolesti.
Na dovolené dostanete žihadlo, a ač nejste alergik, ruka se postupně začne měnit na buřta. Musíte do nemocnice, kde v okamžiku, kdy se dozvědí, že nejste z okolí, posílají vás od čerta k ďáblu a je jim jedno, že ruka vás bolí a máte horečku. Nikdo vás neošetří. Až se nakonec zhroutíte na chodbě alergologie a tam se vás, dokonce na správném oddělení, ujmou. Jste tak šťastní, že vám nevadí injekce, ani že se lékař baví tím, že vám propiskou čmárá po ruce a říká, že pokud se otok dostane nad čáru, okamžitě přijeďte.
Krční páteř je v nepořádku a tím se potvrzují ohromné bolesti, kdy se zvedá žaludek a hlava jakoby pukala, ale lékař odmítl zahájit jakoukoli léčbu, protože v pětatřiceti je přece člověk ještě na nemoci mladý.
Ve chvíli, kdy se nám podaří najít doktora, který své povolání bere vážně, si říkáme, jestli a zda mu za to nemáme něco koupit.
Když překročíte sedmdesátku, odkládají i vyšetření na podezření na rakovinu. Znám případ, kdy pán byl v nemocnici s prostatou. Lékaři se sice tam něco nezdálo, ale jen mu oznámil, že možná má rakovinu, ale musí si na vyšetření počkat tři měsíce.
Jeho paní, která celý život pracovala jako zdravotní sestra, vyburcovala známé lékaře, kteří ho okamžitě vyšetřili a ti potvrdili, že ano, je tam. Navrhli léčbu, onkologovi byl dán jako VIP pacient (a to i přesto, že není žádná celebrita) a ten zkonstatoval, že kdyby čekal tři měsíce, jak mu bylo řečeno, už by měl metastáze. Léčba byla úspěšná. Ale nebýt známostí…
Nezařazené