Zní to trochu jako nějaký tajný spolek a s tímto názorem nemusíme být daleko od pravdy. Ale nebudeme z dětí dělat nějaké příšery, jsou to lidé, stejně jako my, jen si ještě nenastavili hranice a bariéry a jednají mnohem příměji, než na co se zmůže mnoho dospělých.
Jsou mezi nimi obrovské rozdíly vzniklé zejména výchovou a rodinnou situací. Rozmazlované dítě bude sebevědomější a samozřejmě drzejší.
Stane se tak často vůdcem party, bude přicházet s novými nápady a ostatní se kolem něj budou shromažďovat a snažit se získat pozornost. Takový přirozený vůdce nemusí být nutně rozmazlované dítě, ale předpoklady pro to mají i jiní, avšak vždy je přirozenou podmínkou sebevědomí. Lidé jsou klidnější, když následují sebevědomé, jelikož získávají jakousi jistotu, že někdo ví, co se děje a ovládá situaci.
Ve skupině tak vznikne jakýsi žebříček, podle povah dětí, kdy nejvýše stojí vůdce, který se baví s jedním nebo dvěma svými kamarády, kteří jsou díky tomu nad ostatními, ale jejich pozice může být mnohdy křehká a tak se snaží zavděčit. To celé následuje různorodý dav těch, kteří sice nejsou schopni dotáhnout to vysoko, ale schovávají se ve stínu, aby na ně náhodou nepadla pozornost a oni se nestali cílem skupiny. Mimo pak zůstanou ti, kteří vybočují, mají jiný názor a nebojí se ho říct, nebo jsou z jakéhokoli jiného důvodu skupinou odmítnutí. Takové děti jsou pak často šikanované a trpí nedostatkem pozornosti.
Stejný žebříček najdete kdekoli v lidské společnosti, jenže u dospělých nebývá tak striktní, jelikož ti si již uvědomují výhody, které jim skýtá veliký záběr známostí. Když se pomlouvají dospělí, nemají problém se pak s pomlouvaným bavit jako se svým přítelem a pomlouvat s ním někoho jiného. Když ale nemají někoho rády děti, dají to znát naprostým zavržením daného člověka. Spory mohou být malé nebo velké a názory dětí se mění jako počasí, ale je jisté, že v okamžiku, kdy si na někoho zasedne někdo dostatečně vysoko postavený v partě, bude mít daný jedinec těžší život, jelikož se všichni budou předhánět v možnosti mu nějak ublížit, aby se zavděčil.
Svět dětí může být svým způsobem děsivý, jelikož o co více jsou jejich názory přelétavé, o to více je jejich pohled na svět černobílý. A nejhorší je, že dospělý do něj nemohou vstoupit.